Historie Sboru dobrovolných hasičů v Doubku
Požáry byly od nepaměti jedním z největších nebezpečí, které ohrožovaly domy a majetek. Ani Doubek nebyl výjimkou. Požární poplach byl vyhlašován šturmováním (zvoněním) na obecní zvonici a jedinou obranou byly vědra s vodou a ruční náčiní. Když vzplála došková střecha – svázaná sláma byla tehdy běžným stavebním materiálem – šířil se oheň rychle, a pokud nebyly v blízkosti dostupné zdroje vody, jako návesní rybník, bylo možné jen přihlížet, jak budovy hoří, respektive strhat háky došky, polévat okolní budovy vědry s vodou a doufat, že jiskry nepřeskočí.
První zmínky o požárech v Doubku pocházejí ze 17. století, kdy se oheň často šířil z jednoho stavení na druhé. Například v roce 1691 zde vyhořely dvě selské usedlosti a chalupa. Nejničivější požár v historii obce se odehrál 16. dubna 1900, kdy vznikl oheň v domě Františka Laciny. Jiskry hnané severozápadním větrem postupně přeskakovaly na dům Tůmových, Polanských, Šmídkových, Šubrtových a Šebkových. Požár tedy celkem zničil šest stavení a způsobil velké materiální škody. Jan Psota ve své knize uvádí, že Antonínu Šmídkovi uhořela s domem i jalovice, což tehdy znamenalo existenční ohrožení. Ničivé požáry přiměly obyvatele Doubku k organizovanému přístupu k požární ochraně.
Založení sboru a první roky (1897–1922)
Myšlenka na vznik hasičského sboru vznikla díky podnětu řídícího učitele a spisovatele Čeňka Tondera z Třebohostic, který apeloval na potřebu ochrany života a majetku před požáry. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v Doubku na ustavující schůzi 18. července v roce 1897. Přihlásilo se celkem 23 členů, předsedou se stal hostinský Jan Černý. Sbor začal působit s cílem pomoci obyvatelům v případě požárů i jiných živelných pohrom.
Velitelem sboru se stal rolník Alois Macháček a jednatelem Václav Stárek. Sboru se podařilo získat první vybavení díky finanční podpoře od knížete Jana II. z Lichtenštejna a pojišťoven. Za cca 150 zlatých, z toho částečně na tříletý úvěr, byl zakoupen čtyřkolový koňský vůz s ruční stříkačkou, známý jako koňka, který umožňoval rychlý transport hasičské techniky. Koňka byla obsluhována čtyřmi lidmi a měla 20 metrů dlouhé hadice. Tento historický stroj hrál klíčovou roli při prvních zásazích sboru. Dále byly za 20 zlatých pořízeny přilby a uniformy.
Historicky prvním požárem, při kterém sbor zasahoval, byl požár u Josefa Běhounka v
Babicích 18. září 1897.
Růst a modernizace sboru (1922–1940)
Nevýznamnější událost pro sbor bylo hostování sjezdu Podlipanské župy v roce 1922, což byla prestižní akce rotující po členských obcích podobně jako Olympijské hry. V Doubku se sjelo 29 sborů s 215 hasiči + přihlížející veřejnost, pojetí bylo slavnostní a je zaznamenáno v kronikách. Už v té době se soutěžilo s hasičským útokem, ale průběh byl jiný, než jej známe dnes.
Dalším z nejvýznamnějších milníků pro sbor bylo 40. výročí založení sboru, které se slavilo 16. května 1937. Při této příležitosti sbor organizoval velkolepou slavnost, velitel František Šebek zařadil na program i plynový útok ve spolupráci s Civilní protileteckou obranou. Za prvních 40 let měl sbor za sebou již 47 zdolaných požárů v Doubku a okolí.
Sbor se aktivně podílel na společenském životě v obci a už tehdy se pořádaly pravidelné hasičské plesy. Dále s Čechií Doubek pořádal Husovy slavnosti se zapalováním hranice na Šmídkově skále (každoročně od 5.července 2025).
V roce 1940 sbor pořídil první motorovou stříkačku od firmy Smekal spolu se 100 metry nových hadic, která dokázala výrazně zvýšit efektivitu zásahů a nahradila starou koňku. Tento stroj dokázal čerpat vodu mnohem rychleji a na větší vzdálenosti, čímž se Doubek stal jednou z lépe vybavených obcí v okolí.
Poválečné období a krize sboru (1945–1990)
Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1968 a stříkačka tak získala nový domov. Bohužel postupně docházelo k odlivu obyvatel z Doubku směrem do Prahy. Jednotliví obyvatelé obce postupně upřednostňovali pohodlný život v panelovém domě a počet členů sboru řídl. Krize nastala v sedmdesátých letech. Traduje se, že tehdejší starosta sboru Josef Vlach platil členské příspěvky i za odešlé hasiče, aby sbor nemohl být zrušen pro nízký počet jeho členů.
Po návratu Oldřicha Laciny z vojny se v osmdesátých letech začala situace zlepšovat. Přidávali se nový členové (Karel Čadil, Jan Kupr a další), sbor začal být opět aktivní.
Renata Čadilová a Šárka Olišarová založily a vedly sbor mladých hasičů, kde děti získaly spoustu zážitků a mnohé jsou členy sboru dodnes.
Po roce 1980 byl na „Požární sbor Doubek“ převeden první automobil Praga RN a v roce 1985 získal sbor armádní Škodu 706 RTHP CAS 25, cisternovou automobilovou stříkačku, tzv. trambus s výkonem čerpadla 2500 litrů za minutu, který sloužil až do roku 2003, kdy ho nahradil stejný typ vozu s novějším datem výroby.
Porevoluční období a nové aktivity sboru (1990–současnost)
Po sametové revoluci vznikaly v rámci sboru nové projekty. Jednou z oblíbených aktivit členů sboru bylo propojení obyvatel obce telefonickým spojením, protože získat státní telefonní linku bylo v té době velmi obtížné. V hasičárně se instalovala telefonní ústředna a telefonní spojení putovalo do obecního úřadu, do bytovek a do dalších domů v obci. Počet připojených čísel se postupně rozrůstal i mimo hasiče. Volané číslo obsahovalo jen tři cifry. Postupně do obce pak dorazilo standardní spojení pevnou linkou od Telecomu, které používalo pro místní telefonní číslo 9 cifer a za několik let se už telefonní čísla v Doubku těžko vešla na papír A4. Nyní má každý svůj mobilní telefon a seznam všech telefonních čísel v Doubku již neexistuje.
Hasičárna byla původně obklopena křovím a oblast ke garáži ČSAD byla neprostupná. Křoví se vykácelo a starosta Jiří Černý před hasičárnou postavil betonovou desku, která sloužila nejen pro hasiče, ale i jako plácek na hraní dětí. Rovněž se rekonstruovala střecha na budově hasičské zbrojnice. Stavební firma neodhadla váhu nového betonu a konstrukce střechy se mírně prohnula. Vrata se izolovala svépomocí polystyrenem a dovnitř se daly přímotopy. Od té doby mohla zůstat ve zbrojnici cisterna naplněná vodou i v zimě a hasiči mohli fungovat celoročně. Poté byla v roce 2007 na sbor převedena garáž ČSAD, ze které hasiči udělali moderní garáž s pokročilým technickým vybavením i šatnou.
V roce 2002 se sbor aktivně zapojil do odstraňování následků povodní, které postihly velké části Čech. O tři roky později, v roce 2005, byl sbor přeřazen do kategorie JPO III, což znamená, že se stal jednotkou s rychlou odezvou a schopností zasahovat do deseti minut od nahlášení mimořádné události.
V roce 2008 došlo k dalšímu posílení technického zázemí, když obec získala vozidlo Tatra 815 CAS 32, které bylo rekonstruováno a vybaveno moderní technikou. Tato cisterna má výkon čerpadla 3200 litrů za minutu a stala se klíčovou součástí vozového parku sboru. Vůz předal sboru slavnostně starosta JUDr. Zdeněk Pospíšil.
Dnes sbor dobrovolných hasičů v Doubku disponuje moderním vybavením, včetně vozidel Tatra 815 VT 8×8 a Ford Transit, a pravidelně se účastní soutěží v požárním sportu. Sbor má silnou základnu s téměř 100 členy, včetně 47 mladých hasičů, a nadále hraje klíčovou roli v životě obce.
Kromě hašení požárů a pomoci při mimořádných událostech se SDH Doubek pravidelně podílí na organizaci společenských akcí, jako jsou hasičské plesy a oslavy, které spojují komunitu a připomínají význam dobrovolnictví a vzájemné pomoci.
Doubečtí hasiči vždy stáli v první linii ochrany života a majetku obyvatel. Dnes, po více než 120 letech od svého založení, zůstávají hasiči v Doubku klíčovou institucí, která nejen chrání obec, ale také utváří její společenský a kulturní život.