3.- 6.7.2026 Brloh, Zlatá koruna, Plešovice
Začátkem července jsme se po dvouleté pauze vypravili opět na jih, a opět jsme se potkali s našimi spřátelenými sbory z Brloha a Besednice.
Setkání se tentokrát konalo v Brloze – tam, kde kdo před více jak dvaceti lety začalo. Ubytovali jsme se u místní hasičárny. Ti menší ve stanech, ti větší v hasičárně. I když to byl pouze prodloužený víkend o zážitky nebyla nouze.
Hned první den nás čekalo rozdělení do promíchaných družstev. Kvůli komorní účasti tentokrát soutěžili dospěláci a děti dohromady.
Sobota byla ve znamená her a výletu. Nejdřív jsme dojeli do našeho „hlavního stanu“ na sobotní aktivity v Plešovicích. Vyložili věci a potraviny a odvezli děti do Zlaté koruny, kde mělo začínat putování zpět do Plešovic. Času bylo dost, měli jsme na návrat celé dopoledne, a tak jsme vypustili děti do Vltavy.
Po tomto osvěžení jsme se vydali na pěkný pochod místní krajinou. Dle místních mírně zvlněná krajina. Dle nás kopec jako kráva. V Plešovicích jsme shlédli krásnou miniaturní vesničku a někteří dokonce i místní hasičárnu. V cíli už na nás čekal výborný oběd a zázemí připravené na odpolední hry.
Celé odpoledne jsme v promíchaných týmech plnili různé hry. Jako zpestření byla domluvena prohlídka místního kamenného lomu. Potom se rozdělal táborák, upekli se buřty a odjíždělo se zpátky k hasičárně.
Čas mezi večeří a večerkou trávily děti hraním různých her – cukr káva limonáda, na schovku, městečko Palermo a další. Když se začalo stmívat, kdo chtěl, mohl jít ještě do hasičárny na pohádku.
Neděle byla celá vyplněna lecjakou hrou. V družstvech se plnily hry na obratnost, rychlost, ale i přemýšlet se muselo. Děti vyplnily jakou kouli pauzičku městečkem Palermo. To by ani nebyla tradice, kdyby se vynechala noční stezka. Tentokrát bez strašení. Děti jen museli obejít místní kostel, který byl trošku dozdoben pro navození správné atmosféry. Za odměnu dostaly spoustu skvělých hraček a dobrot.
Čas utekl jako voda a nastalo pondělí, den odjezdu. Sbalit, uklidit, nesmíme zapomenout na vyhlášení a poté jsme vyrazili směr domov. Po cestě tradiční zastávka v Mekáči a pak už jen předat děti rodičům a odpočinout si na další prázdninová dobrodružství.
Myslím, že si to všichni moc užili a byli jsme rádi, že jsme se opět setkali.
Tak snad zase za rok.
